JE TU NOVÝ SERIÁL SLOU GOALS
SKORO BYCH TU MOHLA POUŽÍT SLAVNÉ MOTTO STAVEBNÍHO SPOŘENÍ S LIŠKOU: NA TĚCHTO ZÁKLADECH MŮŽETE STAVĚT!
Protože přesně o tom pomalý život je. Nejdřív se postarat o to nejdůležitější, a to jste vy! Vaše pevné zdraví, váš dobrý pocit, vaše smysluplná životní mise, vaše konstruktivní myšlenky. A potom také váš šatník, váš byt, vaše vztahy s lidmi kolem vás. Dát sebe na první místo a urovnat si v sobě, co tam hapruje, je pro nás pro všechny těžké. A protože lidé učí to, co se nejvíc potřebují naučit sami, budu si tu s vámi tuto sezónu a možná celý rok psát o tom, jak ze sebe udělat životní prioritu.
Protože přesně o tom pomalý život je. Nejdřív se postarat o to nejdůležitější, a to jste vy! Vaše pevné zdraví, váš dobrý pocit, vaše smysluplná životní mise, vaše konstruktivní myšlenky. A potom také váš šatník, váš byt, vaše vztahy s lidmi kolem vás. Dát sebe na první místo a urovnat si v sobě, co tam hapruje, je pro nás pro všechny těžké. A protože lidé učí to, co se nejvíc potřebují naučit sami, budu si tu s vámi tuto sezónu a možná celý rok psát o tom, jak ze sebe udělat životní prioritu.
#3 TĚLO SE NEDÁ VOS*AT
Tak jsem dostála svému slovu a zpomalila jsem. Zpomalila jsem natolik, že jsem dva měsíce ani na blog nic nenapsala. Jen dýchám. Každý den dělám jen to nezbytné minimum. Dnes třeba jeden telefonát a jedna schůzka s kolegy ze školy online. Všechny závazky k mým klientům dodávám na poslední chvíli. Prostě co mohu odložit na zítra, odložím na zítra. Pokud mohu něco odložit na neurčito s úlevou to škrtám z mého ‘to do listu’. Život je zase SLOU a chutná jako sluncem prohřáté maliny utržené přímo z keříku u mámy na zahradě. Sladký a trpký. Neodolatelný. Bůh žehnej burnoutu za všechno, co mi do života přinesl. Za klid a hloubku prožívání, na kterou jsem už skoro zapomněla.
Dva týdny jsem ležela vyhořelá jak zápalka doma a čuměla jsem do stropu. Dva týdny jsem hledala odpověď na otázku: proč? S jakým pozitivním záměrem mě tělo vyřadilo z provozu? Jak se mám poučit? Jakou zprávu pro mě život v této situaci má?
Po dvou týdnech jsem se jednou ráno probudila s dost zvláštní myšlenkou: a co kdybych dala výpověď v práci? Záchvěv naděje, že bych už nemusela chodit do práce dělat účetní, zalil mé tělo klidem a mírem. Uvolnilo se napětí a tělem zase začala proudit energie. To je na burnoutu zvláštní. Tělesná schránka se zdá být zvenku úplně v pořádku, ale uvnitř je prázdná, chybí v ní životní energie. V té nehybné mase je uvězněno pouze vědomí, které se snaží pochopit, proč tělo nefunguje tak jako dřív. A najednou s myšlenkou na výpověď, na svobodu tvořit celé dny a dělat to, proč jsem se narodila, jsem se cítila zase živá. Den na to jsem koupila šéfovi dort jako poděkování za spolupráci a dala jsem výpověď. Svobodná matka v Paříži dává za COVIDu výpověď státní instituci, která jediná jí zajišťovala stálý příjem. Protože tak zpomalila, že slyšela volání své duše po opravdovém životě, po následování cesty svého srdce a roli módní revoucionářky na plný úvazek.
Tělo se stejně nedá vos*at. Kdybych se snažila sama sebe přesvědčit, že mám v práci zůstat pro tu jistotu, akorát bych do týdne skončila na nemocenské. Do vypršení pracovní smlouvy mi zbývá ještě poslední týden. Slíbila jsem si, že potom budu ještě měsíc v odpočinkovém režimu a až od května začnu zase trochu víc tvořit. Nejdřív je totiž důležité opravdu pečlivě vydefinovat vlastní verzi úspěchu. Tím celý pomalý život začíná. Sedět na p*deli v tichu a klidu a poslouchat, jaké myšlenky se mi honí hlavou. Jaké mantinely mi ještě zůstaly v hlavě a brání mi projevit, kdo doopravdy jsem.
Tak jsem dostála svému slovu a zpomalila jsem. Zpomalila jsem natolik, že jsem dva měsíce ani na blog nic nenapsala. Jen dýchám. Každý den dělám jen to nezbytné minimum. Dnes třeba jeden telefonát a jedna schůzka s kolegy ze školy online. Všechny závazky k mým klientům dodávám na poslední chvíli. Prostě co mohu odložit na zítra, odložím na zítra. Pokud mohu něco odložit na neurčito s úlevou to škrtám z mého ‘to do listu’. Život je zase SLOU a chutná jako sluncem prohřáté maliny utržené přímo z keříku u mámy na zahradě. Sladký a trpký. Neodolatelný. Bůh žehnej burnoutu za všechno, co mi do života přinesl. Za klid a hloubku prožívání, na kterou jsem už skoro zapomněla.
Dva týdny jsem ležela vyhořelá jak zápalka doma a čuměla jsem do stropu. Dva týdny jsem hledala odpověď na otázku: proč? S jakým pozitivním záměrem mě tělo vyřadilo z provozu? Jak se mám poučit? Jakou zprávu pro mě život v této situaci má?
Po dvou týdnech jsem se jednou ráno probudila s dost zvláštní myšlenkou: a co kdybych dala výpověď v práci? Záchvěv naděje, že bych už nemusela chodit do práce dělat účetní, zalil mé tělo klidem a mírem. Uvolnilo se napětí a tělem zase začala proudit energie. To je na burnoutu zvláštní. Tělesná schránka se zdá být zvenku úplně v pořádku, ale uvnitř je prázdná, chybí v ní životní energie. V té nehybné mase je uvězněno pouze vědomí, které se snaží pochopit, proč tělo nefunguje tak jako dřív. A najednou s myšlenkou na výpověď, na svobodu tvořit celé dny a dělat to, proč jsem se narodila, jsem se cítila zase živá. Den na to jsem koupila šéfovi dort jako poděkování za spolupráci a dala jsem výpověď. Svobodná matka v Paříži dává za COVIDu výpověď státní instituci, která jediná jí zajišťovala stálý příjem. Protože tak zpomalila, že slyšela volání své duše po opravdovém životě, po následování cesty svého srdce a roli módní revoucionářky na plný úvazek.
Tělo se stejně nedá vos*at. Kdybych se snažila sama sebe přesvědčit, že mám v práci zůstat pro tu jistotu, akorát bych do týdne skončila na nemocenské. Do vypršení pracovní smlouvy mi zbývá ještě poslední týden. Slíbila jsem si, že potom budu ještě měsíc v odpočinkovém režimu a až od května začnu zase trochu víc tvořit. Nejdřív je totiž důležité opravdu pečlivě vydefinovat vlastní verzi úspěchu. Tím celý pomalý život začíná. Sedět na p*deli v tichu a klidu a poslouchat, jaké myšlenky se mi honí hlavou. Jaké mantinely mi ještě zůstaly v hlavě a brání mi projevit, kdo doopravdy jsem.
|
|
|
|
BLOG KAMILY B. BOUDOVÉ
|
SLOU partneři
Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
© Kamila Boudová 2015-2022
ICO: 02914701
© Kamila Boudová 2015-2022
ICO: 02914701