JE TU NOVÝ SERIÁL SLOU GOALS
SKORO BYCH TU MOHLA POUŽÍT SLAVNÉ MOTTO STAVEBNÍHO SPOŘENÍ S LIŠKOU: NA TĚCHTO ZÁKLADECH MŮŽETE STAVĚT!
Protože přesně o tom pomalý život je. Nejdřív se postarat o to nejdůležitější, a to jste vy! Vaše pevné zdraví, váš dobrý pocit, vaše smysluplná životní mise, vaše konstruktivní myšlenky. A potom také váš šatník, váš byt, vaše vztahy s lidmi kolem vás. Dát sebe na první místo a urovnat si v sobě, co tam hapruje, je pro nás pro všechny těžké. A protože lidé učí to, co se nejvíc potřebují naučit sami, budu si tu s vámi tuto sezónu a možná celý rok psát o tom, jak ze sebe udělat životní prioritu.
Protože přesně o tom pomalý život je. Nejdřív se postarat o to nejdůležitější, a to jste vy! Vaše pevné zdraví, váš dobrý pocit, vaše smysluplná životní mise, vaše konstruktivní myšlenky. A potom také váš šatník, váš byt, vaše vztahy s lidmi kolem vás. Dát sebe na první místo a urovnat si v sobě, co tam hapruje, je pro nás pro všechny těžké. A protože lidé učí to, co se nejvíc potřebují naučit sami, budu si tu s vámi tuto sezónu a možná celý rok psát o tom, jak ze sebe udělat životní prioritu.
#5 Zpomalení potěšením
Všichni učíme to, co se sami potřebujeme naučit nejvíc.
Já se učím zpomalovat asi proto, že jsem přirozeně velmi energická žena. Někdo by to snad nazval i hyperaktivní, ale nejsem si jista, zda tato diagnóza správně vyjadřuje mé stavy nadšení ze života.
Jenže když se v životě ze samého nadšení neumíte ani zastavit a na chvíli povolit, nese to s sebou značné nevýhody. Nevýhody s fatálními následky! Připomíná mi to box. Chodila jsem svého času boxovat do klubu s profesionálními boxery. Měla jsem tolik energie, že jsem si myslela, že je můžu všechny zabít jednou ranou. Jenže aby z vás byl dobrej boxer, musíte nejdřív hodně zpomalit. Naučit se správně chvaty. Naučit se správně bránit. Naučit se soustředit a předvídat soupeře. Dělat něco správně, tak aby nám to přinášelo potěšení a ten sladký pocit, že jsme se něco naučili, k tomu je potřeba čas. K tomu je potřeba zpomalit. Zacílit. Od základů se učit a vybrousit do detailů. Po tom, co jsem na prvním tréninku dostala v prvních deseti sekundách ránu do žeber až mi vyhrkly slzy jsem pochopila, že budu muset zpomalit.
I na lyžích se nejdřív učíte ve velmi pomalém sjezdu. Pomalu najíždíte do oblouků a správně přenášíte váhu. Soustředíte se na správné držení kolen, boků a ramen. Až potom příjde fáze: líp se naučíš na strmějším kopci a ve větší rychlosti. Ale vše začíná v pomalém tempu, kde se dokážeme soustředit.
Proto už léta hledám různé způsoby, jak se zpomalit. Jak nepodlehnout autopilotu, který běží plnou parou do zdi. Který něco dělá, jen aby něco dělal. Ne proto, že to má smysl. Ne proto, že mě to naplňuje. Ne proto, že to přináší něco okolí. Tento běh do zni plnou parou skončil jednou velkým podnikatelským průšvihem. Nedávno vyhořením. Proto je tak důležité zpomalit a nejdříve jasně vydefinovat ty cíle, abychom investovali naši energii do konstruktivních aktivit.
A je také důležité zpomalit proto, aby to tělo vydrželo. Aby se tělo mohlo uvolnit a v klidu trávit. Aby se uvolnily svaly a my jsme životem mohli jen tak plynou, jen tak se válet. A možná vám tohle jde samo. Ale já i když se válním v posteli, cítím se nesvá, protože MÁM PŘECE JÍT NĚCO DĚLAT! Ale dnes jsem přišla na to, jak zpomalit potěšením. Zjistila jsem, jak vypnout autopilota. Jak snížit hladinu adrenalinu z nového projektu v krvi. Jak vypnout vnitřního debila (tak nazývám lehce destruktivní hlas v mé hlavě), která mi neustále cpe, že MUSÍM POŘÁD MAKAT!
Zjistila jsem, že když se věnuji věcem, které mě ultimátně těší, celé tělo se příjemně uvolní. Ono je to úplně jasné, ale jak často si dáte půl dne v potěšení? Nemyslím tím proválet půl dne v posteli s výčitkami a sebemrskačstvím. Myslím půl dne, kdy si jdete zaběhat, pozdravit slunce v parku, koupit si pugét květin a potom se na něj dlouze dívat a vonět k němu. Dát si dlouhou sprchu, umýt si vlasy šampónem od Marrocan Sense (to jen, že ho mám doma a je super, ale jinak je to neplacená spolupráce, přátelé), a potom si třeba posloucháte podcast a jíte grep s banánem a semínky. Namasírujete si nohy. Hezky se obléknete. Dáte si jahody se šlehačkou. Tak jsem to dnes zkusila a celý můj systém zalil pocit blaženého klidu a uvolnění, po kterém jsem toužila už několik dní a nemohla jsem ho najít.
Tak vám přeji blažený den a nechte se inspirovat! Protože ženy mají žít v potěšení a mužům to občas prospěje také.
Všichni učíme to, co se sami potřebujeme naučit nejvíc.
Já se učím zpomalovat asi proto, že jsem přirozeně velmi energická žena. Někdo by to snad nazval i hyperaktivní, ale nejsem si jista, zda tato diagnóza správně vyjadřuje mé stavy nadšení ze života.
Jenže když se v životě ze samého nadšení neumíte ani zastavit a na chvíli povolit, nese to s sebou značné nevýhody. Nevýhody s fatálními následky! Připomíná mi to box. Chodila jsem svého času boxovat do klubu s profesionálními boxery. Měla jsem tolik energie, že jsem si myslela, že je můžu všechny zabít jednou ranou. Jenže aby z vás byl dobrej boxer, musíte nejdřív hodně zpomalit. Naučit se správně chvaty. Naučit se správně bránit. Naučit se soustředit a předvídat soupeře. Dělat něco správně, tak aby nám to přinášelo potěšení a ten sladký pocit, že jsme se něco naučili, k tomu je potřeba čas. K tomu je potřeba zpomalit. Zacílit. Od základů se učit a vybrousit do detailů. Po tom, co jsem na prvním tréninku dostala v prvních deseti sekundách ránu do žeber až mi vyhrkly slzy jsem pochopila, že budu muset zpomalit.
I na lyžích se nejdřív učíte ve velmi pomalém sjezdu. Pomalu najíždíte do oblouků a správně přenášíte váhu. Soustředíte se na správné držení kolen, boků a ramen. Až potom příjde fáze: líp se naučíš na strmějším kopci a ve větší rychlosti. Ale vše začíná v pomalém tempu, kde se dokážeme soustředit.
Proto už léta hledám různé způsoby, jak se zpomalit. Jak nepodlehnout autopilotu, který běží plnou parou do zdi. Který něco dělá, jen aby něco dělal. Ne proto, že to má smysl. Ne proto, že mě to naplňuje. Ne proto, že to přináší něco okolí. Tento běh do zni plnou parou skončil jednou velkým podnikatelským průšvihem. Nedávno vyhořením. Proto je tak důležité zpomalit a nejdříve jasně vydefinovat ty cíle, abychom investovali naši energii do konstruktivních aktivit.
A je také důležité zpomalit proto, aby to tělo vydrželo. Aby se tělo mohlo uvolnit a v klidu trávit. Aby se uvolnily svaly a my jsme životem mohli jen tak plynou, jen tak se válet. A možná vám tohle jde samo. Ale já i když se válním v posteli, cítím se nesvá, protože MÁM PŘECE JÍT NĚCO DĚLAT! Ale dnes jsem přišla na to, jak zpomalit potěšením. Zjistila jsem, jak vypnout autopilota. Jak snížit hladinu adrenalinu z nového projektu v krvi. Jak vypnout vnitřního debila (tak nazývám lehce destruktivní hlas v mé hlavě), která mi neustále cpe, že MUSÍM POŘÁD MAKAT!
Zjistila jsem, že když se věnuji věcem, které mě ultimátně těší, celé tělo se příjemně uvolní. Ono je to úplně jasné, ale jak často si dáte půl dne v potěšení? Nemyslím tím proválet půl dne v posteli s výčitkami a sebemrskačstvím. Myslím půl dne, kdy si jdete zaběhat, pozdravit slunce v parku, koupit si pugét květin a potom se na něj dlouze dívat a vonět k němu. Dát si dlouhou sprchu, umýt si vlasy šampónem od Marrocan Sense (to jen, že ho mám doma a je super, ale jinak je to neplacená spolupráce, přátelé), a potom si třeba posloucháte podcast a jíte grep s banánem a semínky. Namasírujete si nohy. Hezky se obléknete. Dáte si jahody se šlehačkou. Tak jsem to dnes zkusila a celý můj systém zalil pocit blaženého klidu a uvolnění, po kterém jsem toužila už několik dní a nemohla jsem ho najít.
Tak vám přeji blažený den a nechte se inspirovat! Protože ženy mají žít v potěšení a mužům to občas prospěje také.
TIPY
Další způsoby, jak zpomalit, najdete k Knize SLOU! Kniha SLOU je váš průvodce pomalým životním stylem, kde život prožíváte plně a hluboce místo toho, abyste ho jen krájeli, abyste jen v nízkém letu nakupovali a vyhazovali, čeměli na bednu, pracovali do úmoru a den za dnem jste cítili, jak vám život utíká mezi prsty.
Další způsoby, jak zpomalit, najdete k Knize SLOU! Kniha SLOU je váš průvodce pomalým životním stylem, kde život prožíváte plně a hluboce místo toho, abyste ho jen krájeli, abyste jen v nízkém letu nakupovali a vyhazovali, čeměli na bednu, pracovali do úmoru a den za dnem jste cítili, jak vám život utíká mezi prsty.
|
|
|
|
|
|
BLOG KAMILY B. BOUDOVÉ
|
SLOU partneři
Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
© Kamila Boudová 2015-2022
ICO: 02914701
© Kamila Boudová 2015-2022
ICO: 02914701